Poslední adresa | Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka

Jiří Janouch (1929-1950)

Jirkov, Mostecká 413/44



Narozen 18. 12. 1929 ve Vyklících u Chabařovic (Ústecký kraj) v rodině dělníka. Po absolvování obecné a měšťanské školy v Mutějovicích byl přidělen pracovním úřadem v Rakovníku jako hornický učeň na důl v Lubné. V roce 1945 přestoupil do Stalinových závodů v Zaluží u Mostu, kde se vyučil strojním zámečníkem. Po vyučení tu až do května 1950 zůstal jako mechanik u těžkých bagrů, kdy nastoupil trest v délce jednoho roku odnětí svobody za pokus o protistátní činnost.
V období závěrečných zkoušek na jaře roku 1948 se učeň Janouch zapletl do činnosti ilegální skupinky mladíků působících ve Stalinových závodech, kteří měli podle dochovaných zpráv v úmyslu provádět různé sabotáže proti režimu a za tímto účelem shromažďovali zbraně a potřebný materiál. Proti tehdejším platným zákonům se Janouch provinil tím, že hlavnímu organizátorovi celé ilegální skupiny M. Vondrovi poskytl vlastní pistoli z doby okupace a zavázal se, že jako amatérský radiomechanik v budoucnu sestaví vysílací stanici pro účely tohoto tajného uskupení. V květnu 1948 se spolu s dalšími osobami ze zmíněné skupiny ocitl ve vazbě. Po měsíci byl propuštěn a dále vyšetřován na svobodě, stejně jako většina ostatních. Na sklonku roku 1949 proběhlo hlavní líčení s touto skupinou osob, při kterém byl J. Janouch odsouzen Okresním soudem v Litvínově ke dvěma letům odnětí svobody nepodmíněně za napomáhání ilegálnímu uskupení v protistátní činnosti. Na základě amnestie prezidenta republiky z 19. 6. 1948 mu byl trest snížen na jeden rok nepodmíněně. K výkonu trestu Janouch nastoupil v květnu 1950 v krajské soudní věznici v Litoměřicích a posléze se stal chovancem TPT Mariánská na Jáchymovsku, kde měl setrvat necelý rok až do vypršení výkonu trestu.
V průběhu srpna roku 1950 se skupinka vězňů z Mariánské v čele s organizátorem V. Tipplem domluvila na útěku za hranice z jejich dosavadního pracoviště. V úterý ráno dne 5. 9. 1950 nastoupil J. Janouch spolu se zhruba desítkou dalších trestanců na obvyklou denní směnu na šachtě Adam poblíž TPT Mariánská, kde odzbrojili nejprve jednoho ze dvou službu konajících příslušníků SNB, a poté s pomocí získaných zbraní i druhého strážce. Janouch se posléze převlékl do uniformy druhého příslušníka SNB. Janouch v uniformě příslušníka SNB, ozbrojený pistolí a samopalem, vedl před sebou čtyři trestance, Tippla, Kyselu, Kronuse a Štěpána. U náhodných chodců nevzbuzovali žádné podezření. Urazili však pouze několik kilometrů ve směru na Abertamy. Už zhruba po hodině narazily vyslané oddíly SNB na stopu prchajících trestanců. Štěpán byl na útěku zastřelen, Janoucha a další dva trestance na místě zadrželi a eskortovali do podzemních cel kláštera na Mariánské. Tipplovi se sice podařilo utéct, ale hned druhý den ráno byl zadržen v Karlových Varech a dopraven k ostatním.
Útěk skupiny osob okolo V. Tippla z trestně pracovního tábora Mariánská se stal předmětem zájmu nejvyšších míst ministerstva národní bezpečnosti a podle toho se také přistupovalo k následnému procesu s obviněnými. Veřejné soudní líčení bylo zorganizováno ve velmi krátkém čase za účasti příslušníků SNB z útvaru Jeřáb MV a dalších zainteresovaných osob včetně široké veřejnosti z Jáchymovska. Po dvoudenním řízení (10.–11. 10. 1950) Státního soudu v místním biografu v Jáchymově odcházeli Václav Tippl, Jiří Janouch, Jaroslav Kysela a Jiří Kodet (přičleněn k procesu Tippl a spol.) s absolutním trestem. V případě J. Janoucha a dalších dvou, Tippla a Kysely, byl u nich kromě velezrady a vyzvědačství uplatněn paragraf § 216 tehdejšího trestního zákona neboli pokus o vraždu příslušníků SNB při útěku ze šachty Adam. Všichni včetně J. Janoucha podali proti rozhodnutí soudu odvolání, které však bylo zamítnuto. J. Janouchovi nepomohly ani další intervence a žádosti o milost předané prezidentské kanceláři jeho blízkými.
Jiří Janouch podstoupil trest dne 21. října 1950 v časných ranních hodinách v pankrácké věznici. Rehabilitován byl po roce 1989 na základě zákona č. 119/90 Sb.
Převzato z projektu Ústavu pro studium totalitních režimů Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989, redakčně zkráceno